Historie a pamětihodnosti Svinčan

Historie

Na hranicích okresu pardubického a chrudimského v pěkném údolí na úpatí Železných hor, obklopena ovocnými sady, leží obec Svinčany.

Ve starých písemnostech nacházíme o Svinčanech zmínky z roku 1226, kdy držel majetek zemanský vladyka Křišťan ze Svinčan. V průběhu let se majitelé postupně měnili. Svinčanská tvrz byla vypálena ve válce, kterou vedl uherský král Matyáš proti králi Jiříkovi z Poděbrad. Od roku 1542 se staly Gerštorfové z Lužice pány ve Svinčanech, ale sídlili v Cholticích, leč k poslednímu odpočinku ukládali své tělesné schránky do kostela ve Svinčanech.

Protože se Gerštorfové zúčastnili českého odboje proti Habsburkům, byl jejich majetek po nešťastné bitvě bělohorské zkonfiskován, a roku 1624 prodán Krištofu Šimonu z Thunu. Tento rod  Thunů byl s menšími přestávkami majitelem choltického panství až do období II. světové války. Zrušení roboty v roce 1848 přineslo změnu v organizaci politické správy, a v roce 1850 se v obci konaly první volby, kde byl zvolen starosta obce. V první světové válce odešlo ze Svinčan a Horních Raškovic více jak 100 mužů na různá bojiště v Evropě. Na bojištích a v nemocnicích zahynulo 32 vojáků. Z úcty k těm, kteří život za osvobození položili, byl jim roku 1924 postaven památník. Památník postavila Hospodářská beseda, která bohatou činností kulturní a osvětovou ovlivňovala život v obci více jak 50 let. Nejstarším spolkem v obci je sbor dobrovolných hasičů, který byl založen 6. prosince 1885. Z novodobých  spolků vyvíjí  činnost  Český svaz chovatelů, založen 13.6.1970 a Český  zahrádkářský svaz, který byl ustanoven 14.3.1979. Obě společenství jsou známé v širokém okolí pořádáním společných výstav. 

Pamětihodnosti

Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z let 1764 – 1768. Při jeho stavbě byly do venkovních i vnitřních zdí zazděny náhrobní kameny rytířů Gerštorfů. Kostel je bohatě zdoben freskami Josefa Kramolína. Stavitelem nového kostela byl František Tomáš Jedlička. Z téže doby také pochází fara od stejného stavitele. Na východ od kostela stojí mariánská socha od Ferdinanda Kofránka z Hořic, postavena v roce 1864. V roce 1924 byl na návsi postaven pomník padlým ve světové válce, v jeho čele je socha J. A. Komenského.

Horní Raškovice

Zatopené lomy po těžbě kamene, ze kterého se vyráběly v 17. století mlýnské kameny, známé v celém českém království.

Zatopený lom v Horních Raškovicích